12.listopad roku 2005 vstoupil do podvědomí mnoha příznivců městské dopravy jako den, kdy byly na pravidelnou linku naposled vypraveny dva ze tří dosud provozních Ikarusů 280.08 v ČR, typu, který znamenal na konci 70. let minulého století "revoluci" v přepravě cestujících v tehdejším Československu...
Je mlhavé a studené listopadové ráno. Do Tábora přijíždíme rychlíkem z Českých Budějovic přibližně v půl desáté. Z vlakového nádraží se odebíráme pro změnu na místní autobusové nádraží, které leží v těsné blízkosti. Právě zde v deset hodin začne rozlučková akce s legendárními Ikarusy 280.08. V okolí již netrpělivě postávají hloučky příznivců městské dopravy. Čekání zpestřuje svým příjezdem nejprve jediná táborská Karosa B961 rz TAL 49-97 na lince 11 a chvíli po ní i její mladší "sestra" B961E rz 2C5 4117 na stejné lince, ovšem směřující na opačnou konečnou. Někteří si krátí čekání focením zde odstavené Karosy B832 rz TAA 46-80 z roku 1999, která je jediným táborským vozem v červeno-bílém nátěru. Pomalu se blíží desátá hodina. Na vteřinu přesně se z poza nádražní budovy vynořuje Ikarus 280.08 rz 1C1 2212 (ex. ČSAD Sttrans) z roku 1985. Všichni rychle pořizují fotky slavnostně vyzdobeného autobusu. Čas je však neúprosný, a tak organizátoři všechny účastníky "nahánějí" do vozu, neboť musíme včas dojet na točnu Klokoty, kde tento Ikarus naposledy najede na pravidelnou linku. Cesta od nádraží, během které organizátoři prodávají pamětní jízdenky (cena dobrovolná), ubíhá plynule, a tak přibližně v 10:05 přijíždíme na točnu v Klokotech. Nejdříve spatřujeme na výstupní zastávce druhý najíždějící Ikarus 280.08 rz TA 92-50 z roku 1989, který je poslední původní táborský. Tento vůz míjíme a dojíždíme na točnu, kde na nás čeká velké překvapení v podobě třetího táborského Ikarusu 280.08 rz TAJ 60-88 (ex. ČSAD Sttrans) z roku 1988! Všichni vystupujeme a pořizujeme první záběry. Za malou chvíli přijíždí z výstupní zastávky i vůz TA 92-50. Setkání všech tří posledních provozních Ikarusů 280.08 v ČR je pro většinu zúčastněných velký zážitek. Krátce před čtvrt na jedenáct odjíždí červený Ikarus TAJ 60-88 manipulačně do vozovny. Rozdělujeme se na dvě skupiny. První odjíždí vozem 1C1 2212 do nástupní zastávky, ve které najíždí v 10:15 na linku 11. Náš Ikarus TA 92-50 má odjezd podle jízdního řádu v 10:30. Zbývající čas trávíme focením osamoceného vozu. Nakonec se ještě objevuje nízkopodlažní Ikarus 412.02 rz TAA 32-06 z roku 1998 na lince 13. Hodinky ukazují 10:28. Všichni nastupujeme a odjíždíme do nástupní zastávky jako linka 16. Zde čekají první cestující. Nejdříve se zdráhají do vozu plného lidí nastoupit, ale po zjištění, že se jedná skutečně o linku 16 nastupují. Cesta rychle ubíhá, a tak brzy dorážíme na nádraží, kde se vymění většina cestujících. Odtud pokračujeme centrem města směrem do Sezimova Ústí, ovšem závlekem přes hypermarket TESCO. Na točnu Sezimovo Ústí II Kovosvit dorážíme v 10:56. Zastavujeme hned za druhým Ikarusem, který sem přijel o 17 minut dříve. Na pořízení fotografií obou vozů na této točně máme ca 10 minut, neboť právě tolik zbývá do odjezdu prvního z nich. Společně s kolegou nastupujeme do vozu 1C1 2212, který podle jízdního řádu odjíždí přesně v 11:10 jako linka 11. V zastávce Sezimovo Ústí I náměstí vystupujeme a pořizujeme pár záběrů vozu "na trati". Rozhodneme se zůstat a počkat na druhý vůz, který přijíždí za čtvrt hodiny jako linka 16. Opět absolvujeme cestu přes TESCO, okolo nádraží zpět do zastávky Klokoty točna. Těsně před vjezdem do jmenované konečné míjíme v protisměru nový Citelis 18m rz 2C1 1186, který symbolicky nahradil první z na točnu dorazivších Ikarusů (1C 2212). A pak to přichází! V 11:55 dojíždíme do výstupní zastávky! Poslední cestující vystupují a nastává onen slavný okamžik! Vozem se rozléhá potlesk. Z výstupní zastávky se s námi vůz přesouvá na točnu. Cestou míjíme odstavenou Karosu B732 rz 2C3 4251, která je původem pražský vůz 7092. Na točně krom druhého Ikarusu stojí ještě druhý Citelis rz 2C1 1187, který vystřídá právě vůz TA 92-50. Všichni pořizují fotky ze všech možných úhlů. I páni řidiči se společně fotí před "svými" vozy. Po chvíli se na točně znovu objevuje Ikarus 412.02 rz TAA 32-06. A tak se naskýta možnost pořídit zajímavé fotografie. Ve 12:12 všichni odjíždíme Ikarusem 1C1 2212. Druhý vůz hned poté zatahuje do garáže. My směřujeme ven z Tábora a dojíždíme až do Radimovic u Tábora, ca v 12:24. Zde je na zajímavé točně fotozastávka. Po krátké pause se vydáváme zpět do Tábora. Směřujeme do garáží společnosti Comett plus. Nejprve celý areál projíždíme a dorážíme na odstavnou plochu pro kloubové autobusy. Zde vůz zastavuje vedle druhého Ikarusu TA 92-50. Společnost navíc dělá jediná zdejší Karosa B741 rz TAA 01-30 z roku 1991, červený Ikarus TAJ 60-88 a v neposlední řadě i jeden z Ikarusů 280.87, konkrétně vůz TAA 39-99 z roku 1997. Opět přichází na řadu focení a společné foto před Ikarusy. Poté je nám umožněna prohlídka odstavné plochy závodu. A že je toho zde hodně k vidění! Na odstavné ploše se nachází Karosy B932E, B952, City Busy 12m, Citelisy 12m a jediný místní vůz SOR BN 12 (v třídveřovém provedení) rz 2C1 1185, do kterého je nám umožněn přístup. Dále se zde vidíme i vozy B732, včetně již vyřazených vozů. Nejsou zde však jen autobusy městské, ale i linkové. Ze všech zaujme hlavně Ares 15m a jedna ze dvou posledních zdejších Karos C744, která je však již jen záložní. Za zmínku stojí též rozsáhlý a moderní vozový park pro kamionovou dopravu. Po prohlídce odjíždíme opět Ikarusem 1C 2212 a opět mimo Tábor. Podél řeky Lužnice a dále stoupáním serpentinami směřujeme až do Radimovic, tentokráte ale do Radimovic u želče. Zde je na místní "konečné" opět fotozastávka. Odtud se již vracíme k nádraží, kde naše jízda končí. Cestou zpět je ještě krátká fotozastávka u Bechyňské trati, která je nejstarší elektrifikovanou tratí v Čechách a jedinou tratí v jižních Čechách, která má napájení stejnosměrným proudem. Přibližně v půl třetí přijíždíme na výstupní zastávku autobusového nádraží. A to je konec naší akce. Loučíme se s panem řidičem a panem ředitem pro MHD, pořizujeme jedny z posledních fotek. Krátce po půl třetí odjíždí Ikarus za hlasitého troubení a bouřlivého potlesku NAPOSLEDY do garáže! Společně s jeho kolegou ho čeká prodej a cesta až na dalekou Ukrajinu. Jediným zbývajícím Ikarusem 280.08 v ČR se tak stal vůz TAJ 60-88. S jeho provozem se počítá až do roku 2007. Poté zbydou ještě dva Ikarusy 280.87 rz TAA 39-93 a TAA 39-99 z roku 1997. S nimi se počítá až do roku 2010.
Českobudějovická redakce ČNDS by touto cestou chtěla poděkovat pánům Janu Přibylovi, Václavu Bočkovi a Romanu Bezemkovi za skvěle zorganizovanou dopravní akci. Nemalý dík patří společnosti Comett plus, panu řediteli pro MHD a v neposlední řadě i pánům řidičům!