Při akci mně ještě zaujal leták pro cestující o historii Ikarusů v Táboře:

"POSLEDNÍ I K A R U S 280.08 V ČR"

"Dobrý den vážení cestující"

Jmenuji se Ikarus 208.08. Narodil jsem se v Maďarsku, stejně jako tisíce mých sourozenců. Od poloviny 70-let minulého století jste se s námi mohly setkávat i na českých silnicích. Zde v Táboře např. od roku 1975. Naše pneumatiky však zanechaly stopy i v desítkách dalších měst. Patřily jsme neodmyslitelně ke koloritu své doby. Jak ale běžel čas, začaly se naše dni krátit. Od poloviny 90-tých let nás bylo stále méně a méně. Až jsem nakonec zbyl jen já sám, poslední autobus svého typu v pravidelném provozu. Právě dnes se však naplnil i můj osud. Od zítřka mně plně nahradí nový nízkopodlažní autobus s pohonem na zemní plyn a vy tak máte tu čest být mezi posledními cestujícími, které Ikarus 280.08 v ČR odveze. Zde v Táboře ještě budou nějakou dobu jezdit dva vzhledově stejné vozy, které ale patří k výrazně mladší a modernizované verzi. S klasickými "harmonikami" a "čabajkami" jak se nám také přezdívalo a jak nás taky mnozí pomatujete, se však od teď budete moci setkat jen v muzeích nebo jen při zvláštních jízdách. Věnujte nám prosím alespoň dnes tichou vzpomínku.

"Nám, milovaným i zatracovaným , zkrátka Ikarusům..."