ČESKÉ NEZÁVISLÉ DOPRAVNÍ SDRUŽENÍ
Portál redakce stránek Ústecké Tramvaje a Ústecká Městská Doprava
WWW.USTECKETRAMVAJE.COM
Liberec
Rozhovor s vedoucím útvaru řízení provozu DPm Liberec a.s. Ing. Tomášem Krebsem.
(30.10.2005, Petr Ježek, Jan Maxa)
Liberec – město o jehož elektrické trakci se v současnosti hovoří jako o tramvajovém ráji. Ač je to nejmenší provoz v ČR, disponuje mnoha zajímavostmi mimo jiné například používaným dvojím rozchodem kolejí. Ptal se Petr Ježek a Jan Maxa, na otázky odpovídal Ing. Tomáš Krebs, vedoucí útvaru řízení provozu DP města Liberec a.s.

1. Mohl byste, prosím, uvést, dle Vašeho názoru, ty největší nej…a co by zájemcům o libereckou mhd, při návštěvě tohoto města, rozhodně nemělo ujít?
Určitě dva rozchody na městské trati v úseku Lidové Sady – Viadukt. Jednokolejná tramvajová trať Liberec – Jablonec jako taková, připomínající zaniklé elektrické malodráhy první poloviny minulého století, vozidla T2R, KT4 či T4.

2. Při pohledu na tramvajový provoz nelze přehlédnout velkou vytíženost tramvají a to po celý den. Mohl byste uvést podrobnější údaje aktuálním o rozsahu tramvajového provozu (počty přepravených osob, podíl tramvají v rámci provozu MHD, rozsah tratí)?
Ročně tramvaje ujedou přes 2 milióny vozokilometrů, autobusy kolem 5 miliónů kilometrů. Městská trať (d 2 + 3) denně přepraví přes 25.000 cestujících, což je víc než železnice v celém Libereckém kraji. Tramvajová trať do Jablonce má 12,7 km a městská z Lidových Sadů do Horního Hanychova 8,8 km.

3. V tisku, na počátku roku, proběhly zprávy o omezování spojů, především na jablonecké trati. Jaká je situace nyní? Je zájem udržet stávající stav ze strany města?
Situace z prvního kvartálu letošního roku se zklidnila a vrací se do normálu, po omezení dopravy se spoje opět přidávají. To se týká především postoje ze strany města Liberec. Příspěvky ze strany Libereckého kraje a města Jablonce však vedly v minulosti k dílčímu omezování dopravy na lince 11, která je v dopoledních sedlech pracovních dnů a o víkendech provozována v půlhodinovém intervalu, což přináší problémy a nestačí poptávce. Dosavadní jednání s objednateli však nenasvědčují toumu, že by se situace mohla výrazněji zlepšit.

4. Již brzo v liberecké mhd proběhne závažná změna v odbavování cestující, čipové karty. Mohl byste popsat navrhovaný systém čipových karet při odbavování cestujících? Jaké tarifní změny čekají v této souvislosti cestující?
Čipové karty v městské dopravě by měly být zavedeny v rámci projektu Městské čipové karty, jejímž garantem je městká společnost LIS (liberecká informační společnost – www.libereckais.cz ). Dopravní podnik a tím i MHD by měly být jen uživatelem tohoto média. Pracovní termín zavedení karet se po různých peripetiích posouvá na 1.6.2006. Aplikace MČK v rámci MHD počítá v první fázi s minimálními tarifními změnami a na toto médium by měly přejít standardní předplatní časové jízdenky – tedy měsíční, čtvrtletní a roční. Systém by měl ale do budoucna umožnit další nabídky rozšířeného tarifu včetně elektronické peněženky.

5. Nyní nahlédněme lehce do budoucnosti. Liberec je známý svojí rozsáhlou výstavbou. V roce 2009 se bude v tomto městě konat MS v klasickém lyžování. Jak se tato událost dotkne rozvoje tramvajových tratí, resp. nákupu/rekonstrukce tramvajových vozů?
Zatím vše v plenkách a v rovině různých studií. Úloha MHD však bude zcela jistě spočívat v zajištění spojení centra města a obou nádraží se sportovními areály Ještěd a Vesec. Zatímco v případě prvního areálu bude hrát prim tramvajová doprava, druhý areál bude obsluhován výhradně autobusy. V rámci této akce se počítá s výraznější obnovou vozového parku (a s prodloužením životnosti stávajících vozidel), předpokládat lze i různé zápůjčky vozidel či angažmá dalších smluvních dopravců.

6. S tímto souvisí i často kladená otázka. S jakým typem vozu počítá DP ve vzdálenějším horizontu, nebo lépe řečeno, co nahradí legendární rodinu vozů T3?
V roce 2006 by měl být završen tříletý program modernizace tramvají, který čítá 18 vozidel s novou skříní VAR, přičemž 12 vozidel bude mít prostřední část nízkopodlažní. Pravděpodobně bude snaha touto cestou pokračovat i nadále, protože na našem trhu není vhodné (a cenově dostupné) nové vozidlo. Rozhodně není zájem o tramvaje s pevnými podvozky.

7. Již několik let se v Liberci nachází nízkopodlažní tramvaj RT6S. Bohužel cestující se s tímto vozem svézt nemohou a během té dlouhé doby vznikají různé spekulativní „zaručené zprávy“ o další budoucnosti. Bylo by možné uvést věci na pravou míru tj. co je příčinou neprovozního stavu, jaká je nejpravděpodobnější ne-li jistá budoucnost - co s ním vlastně DP zamýšlí ?
Hlavní příčinou dlouhodobého odstavení této tramvaje je zánik výrobce (ČKD DS), přičemž jeho nástupce nepřevzal z tohoto kontraktu příslušné závazky včetně držení garance, dokončení typových zkoušek či odstranění výrobních a konstrukčních vad. Vzhledem k tomu, že se jedná jen o jedno vozidlo, je snaha ho odprodat jako celek či na náhradní díly.

8. Výjimečnost provozu v Liberci umocňují poslední vozy T2R v pravidelném provozu. Můžete nás seznámit s jejich počtem, současným stavem a jejich budoucím využitím?
V současné době je v provozu na rozchodu 1435 již jen souprava T2R č. 22+23 a odstaveny budou patrně ještě v tomto roce. Před dokončením je po celkové opravě souprava 26+27, která vyjede brzy na rozchod 1000 mm. Do provozu jako pracovní vůz je připravována původní ostravská T2R č. 640. T2R č. 20 je odstavena a používána jako sklad a č. 21 čeká na transport do Ústí nad Labem. Na kolejích se pohybují sice č. 24+25, na nich jsou však původní jen „papíry“.

9. Našim čtenářům jsou známy Vaše osobní aktivity v libereckém Bovera clubu. Mohl byste, prosím, popsat aktivity a historické vozidla tohoto klubu ?
Hlavní naší činností kromě sdružování fandů je záchrana všeho, co se týká historie veřejné dopravy a tramvajové v regionu zvlášť. V naší péči je především motorový vůz GTM4 (tzv. Bovera) z roku 1929, která pochází z Ústí nad Labem. Díky aktivitě Dopravního sdružení obcí Jablonecka máme zapůjčen z Technického muzea v Brně motorový vůz 6MT č. 117, původem z Jablonce nad Nisou. V současné době dokončujeme rekonstrukci elektrické výzbroje vozu. Pak samozřejmě pečujeme o různé archiválie – fotografie, projekty, výkresy – a sbíráme a renovujeme různé artefakty – trolejové ružice, staniční sloupky, směrové tabulky či části vozidel.

10. Poslední otázka. Na co se zaměří Bovera klub po dokončení vozu 6MT?
Záleží hodně na možnostech a finančních prostředcích. Měli bychom chuť do renovace jabloneckého vlečného vozu, který je ještě v Brně, a mohl by tvořit soupravu s vozem č. 117. V okolí Liberce je ještě pár vraků, které by si zasloužily záchranu. Protože tomu však musí předcházet nejednoduché jednání s majiteli, nechtěli bychom tyto informace zveřejňovat. Snad nejdále je spolupráce s kolegy z Bratislavy, pro které zajišťujeme získání skříně vozu 6MT pro účely renovace (novostavby) bratislavského vozu.

Děkujeme za rozhovor. Petr Ježek a Jan Maxa, ČNDS

::Úvod ::Redakce ::Kontakt