Strassenbahnmuseum Dresden e.V., reportáž o historii MHD v Drážďanech
Usedám k PC a přemýšlím jakou formou začít tuto reportáž o historii provozu MHD v Saské půlmilionové metropoli, který ač
podobný některým českým provozům přesto je plný rozdílů pramenících z německého způsobu života. Hodně mi přitom
pomáhají vzpomínky někdy z let 1980-82, kdy jsem jako malý s rodiči navštívil dnes již bývalé NDR. Matně si pamatuji jak mi otec
ukazoval torzo kostela Frauenkirche zničeného spojeneckými nálety, který až mnoho let po pádu totality zažil své znovuzrození.
O něco více si však pamatuji zvláštní světlé tramvaje, které jezdí v třívozových soupravách a vydávají podivný hluboký
zvuk. Není divu - dítku, které znalo tramvaje jen v Praze a Plzni a které dosud myslelo, že jediný rozdíl existuje v tom, že některé
Plzeňské mají jen jedno "očičko" se tento zážitek pochopitelně zapsal hluboko do paměti. Proto začnu psát stylově o historii.
Pokud Vás zajímá historie MHD nejen z pohledu
pouliční dráhy, která v Drážďanech jezdí již od roku 1872, ale jako celku a chcete proniknout do tajů dopravy nezbývá než jednoznačně doporučit
návštěvu tramvajového muzea v Trachenberge.
Na první dojem by se mohlo zdát, že se zdejší expozice zabývá výhradně tramvajemi jenže
zdání klame. Uvnitř muzea na návštěvníka čekají hotové poklady mapující nejen provoz samotných tramvají, ale prakticky
vše co provoz MHD vyžadoval a v podstatě vyžaduje v modernější podobě i v současnosti.
Strassenbahnmuseum, které vzniklo v roce 1992 a letos tedy slaví kulatých 15 let provozu se nachází na manipulační trati v bývalé vozovně
a v jeho sousedství najdete moderní vozovnu lehkou údržbou tramvají a omezeného počtu autobusů.
Jednou za čas (zpravidla několikrát ročně) se v rámci muzea konají akce pro veřejnost, ale i uzavřené dopravní spolky si zde mohou objednat
například jízdu historickou soupravou. Potřebujete k tomu však mít řádově stovky nadbytečných EUR, proto je výhodnější využít dnů oficiálních
akcí.
V dubnu 2007 jsem využil dne otevřených dveří a s částí týmu ČNDS Strassenbahnmuseum navštívil. Později jsem využil dalších příležitostí
návštěv, které oblibu města jedině upevńují. Spojení je díky jízdenkám REGIONet Labe - Elbe platících v Ústeckém kraji a na linkách svazu VVO
cenově velmi výhodné (lze použít na vlaky, regionální autobusy i MHD).
Život u našich západních "východoněmeckých sousedů" nabral po pádu cesty ke "světlým zítřkům" poměrně rychlý vývoj.
Osvojit si kapitalistický styl života ovlivněný konzumem nebyl problém a tak jsou zde víkendy, které jsou vesměs ve znamení omezení
manuální práce opravdu využívány k zábavě všeho druhu. Tomu je dokonce i přizpůsobeno jízdné, které láká na výhodný víkendový tarif pro
rodiny s dětmi. Muzea a jiné atrakce včetně těch dopravních svůj program nezaměřují pro úzké skupinky příznivců, ale pro širokou
veřejnost s cílem přilákat, pobavit a pochopitelně vydělat.
Den otevřených dveří byl dlouhou dobu dopředu masivně propagován a naplánován na neděli, kdy jsou velká obchodní centra zavřena
a může se očekávat velký počet návštěvníků ... a bylo jich opravdu hodně. Tramvajová linka číslo 3 směřující do Trachenberge patřila
dopoledne k těm nejvytíženějším. Frontu do muzea zpestřoval hudební projev nějakého dívčího spolku a celé rodiny mohly spokojeně
konstatovat, že vstupné 3 EUR pro dospělé a 2 EUR pro děti je lidové. Toto lákadlo však je jen vítající náruč do vysavače peněženek
rodičů. Stánky se suvenýry (jistě čirou náhodou s velkým podílem hraček s dopravní tematikou :o), občerstvení mezi exponáty jež svým
rozsahem může konkurovat na naše poměry slavnostním rautům a jízdenky na projížďky historickými tramvajemi. Inu strategie, která se
vyplácí.
Protože však bylo naším hlavním cílem návštevy vytvořit reportáž hlavně o dopravě ponecháme stranou komerční záležitosti a zaměřme se na
to podstatné - vozový park a vše co dělá MHD. Nyní Vám nabízím nejsnažší cestu jak se podělit o program dne a to komenotvanou fotoreportáží.
Fotografie jsou navíc postupně aktualizovány a doplňovány o nové snímky z dalších návštěv. Důvodů, proč jezdit do Drážďan je stále víc
než dost.